Co je neurocismus?
Neuroticismus patří mezi pět dimenzí osobnosti, které využívají psychologové při určování struktury osobnosti. Jedná se o schopnost prožívat negativní emoce, například smutek, hněv nebo obavy. Úroveň neuroticismu se podobně jako IQ měří na stupnici. Nízká míra neuroticismu značí emocionální stabilitu, naopak vysoká míra neuroticismu značí, že jedinec trpí duševní nevyrovnaností, je temperamentní, náladový a má sklon k depresím.
Podobně jako o půl století dřív, kdy vznikl zájem o lidské IQ, se od druhé poloviny 20. století psychologové snažili zjistit, v čem se mezi sebou liší jednotlivé lidské osobnosti a jak je co nejpřesněji definovat. Po zpracování výsledků mnoha psychotestů nakonec přišli s „Velkou pětkou“, označením pěti nejdůležitějších charakterových rysů, mezi které patří otevřenost vůči zkušenosti, svědomitost, extraverze, přívětivost a právě neuroticismus.
„Velká pětka“
- Otevřenost vůči zkušenosti se značí na stupnici. Vysoká míra značí, že je jedinec kreativní, zvídavý a nezávislý. Na druhé straně stupnice se nachází lidé, kteří jsou opatrní, kteří preferují zaběhlou rutinu. Jejich hodnota IQ obvykle nepřekračuje průměr. Tato osobnost je obvykle patrná už při vypracování IQ testu
- Svědomitost opět rozděluje jedince na ty s vysokou mírou, kteří jsou pečliví, zodpovědní a organizovaní a na ty s nízkou mírou, kteří jsou bezstarostní a nespolehliví.
- Extraverze značí, jak se jedinec chová vůči svému okolí. Ti s vysokou mírou jsou rádi středem pozornosti a jsou společenští.
- Přívětivost značí ochotu, s jakou jedinec vychází s lidmi. Vysoká míra značí, že jedinec rád pomůže ostatním, je soucitný, štědrý a obětavý.
- Jak již bylo výše zmíněno, neuroticismus značí schopnost snášet negativní emoce. Lidé s vysokou mírou neuroticismu budou bouřlivě reagovat na podněty, u kterých by jiní zůstali naprosto klidní. Je velká šance, že se u takových jedinců vyvine neurotická porucha.
Jaké rizika neuroticismus přináší?
Neurotické poruchy se neřadí mezi nemoci, protože neurotické poruchy jsou obvykle při správné léčbě vratné. Projevují se různými příznaky, které každý někdy už zažil, například úzkost, strach z vnějšího podnětu, atd. Při neurotických poruchách jsou ovšem tyto podněty zesíleny a negativně ovlivňují kvalitu života člověka.
Mezi neurotické poruchy, které se zjistí na základě psychotestu, patří úzkostné poruchy (například fobie a deprese), obsedantně – kompulzivní poruchy, reakce na stres a poruchy přizpůsobení (posttraumatická stresová porucha), dissociativní poruchy (amnézie nebo ochrnutí bez zjevné příčiny) nebo somatoformní poruchy (bolest bez zjevné příčiny).
Naopak lidé s nízkou mírou neuroticismu jsou bezstarostní a veselí a můžou žít kvalitní život.
Zjistit na jakých stranách těchto stupnic se někdo nachází, není obtížné. Psychologové sestavili velké množství psychotestů, které můžou jedinci podstoupit, aby přesněji definovali svoji osobnost. Na osobnost jedince se podílí kombinace tří vjemů, stejných jako například u IQ. Jedná se o dědičné geny, výchova a vliv prostředí.
Osobnost u člověka bývá stálá, důležité charakteristické rysy se během života nemění. Proto není vhodné snažit se někoho změnit ke svému obrazu.