Inteligence může být vrozená nebo získaná a jedná se o soubor nadání a určitých vloh, které se rozvíjejí během celého života daného člověka. Jsou to schopnosti, jenž umožňují člověku rozeznat různé situace, porozumět jim a umět je řešit efektivně a rychle. Inteligence umožňuje tedy orientovat se v životních i zcela běžných i nenadálých situací, umět posoudit vztahy mezi lidmi, umět si poradit s danými úkoly, a to vše na základě zpracování informací. Příkladem mohou být například různé početní úkony, pochopení, vnímavost, chápání souvislostí apod.
Vlivy na inteligenci
Dle psychologických výzkumů inteligence roste do věku cca 17 let a od 24 let pomalu klesá a místo ní přichází životní zkušenosti. I přesto však lze i po tomto věku inteligenci stále inovovat a testovat,k čemuž slouží IQ testy a jiné psychotesty. Vlivy na inteligenci jsou vesměs dva a to genetické, které jsou až 50% a prostředí. Genetické vlivy znamenají, že přibližně takovou inteligenci jako mají rodiče popř. prarodiče budou mít i potomci. Takže pokud jsou oba rodiče vysokoškolsky vzdělaní, chytří lidé, je nejvíce pravděpodobné, že jejich dítě bude také takové. Vlivy prostředí na inteligenci znamenají, že ji ovlivní například péče, škola, místo, kde a v jakém sociálním prostředí žijí atd.
Vyšetření inteligence
Běžně se inteligence vyšetřuje pomocí pohovoru u psychoologa. Psycholog sleduje slovní zásobu, jak člověk dokáže skládat věty, jaké má tempo řeči, samozřejmostí jsou znalosti ze školy. Mnohdy se také pro vyšetření inteligence využívají jednoduché početní úkony a výklad přísloví. Když psycholog zjistí, že se vyšetřovaného jedince jedná o nějakou poruchu inteligence, musí zjistit, zda se jedná o poruchu vrozenou anebo získanou. Jako měřítko inteligence se používá inteligenční kvocient neboli IQ, které se zjišťuje pomocí IQ testů.
Jak se vypočítá IQ
Pro výpočet IQ existuje snadný vzorec: (mentální věk / kalendářní věk) x 100. 100 je kvocient průměrného IQ běžného jedince. Důležité je také zmínit, že pokud je testovaná osoba ve stresu, unavená nebo naopak v nadměrně veselé náladě, může být takové vyšetření nepřesně a jeho hodnota IQ se tak může posunout.
Hodnoty IQ
0 - 69: mentální retardace (5% osob na světě)
70 - 89: podprůměná inteligence (20% osob na světě)
90 - 109: průměrná inteligence (50% osob na světě)
110 - 129: nadprůměrná inteligence (20% osob na světě)
130 - 139: vysoce nadprůměrná inteligence (3% osob na světě)
140 a více: geniální inteligence ( méně než 0,5% osob na světě)
Mentální retardace
Mentální retardace je vrozená anebo ji jedinec získá do 2 let věku. V dřívějších dobách byla označována jako slabomyslnost. Jedná se o poruchu inteligence, kdy jsou postiženy rozumové schopnosti, jedinec se tak nemůže adaptovat v sociálním prostředí, dítě má opožděný vývoj řeči, poruchy chování.
Demence
Demence je nejhorší postižení při mentální retardaci a snižují se již nabité intelektové schopnosti neboli se snižuje dosavadní inteligence. K demenci může dojít až po dosažení 2 let dítěte, může ji způsobit úraz, infekce, degenerativní choroby apod. O demenci často napovídá to, jaké má dotyčný člověk vzdělání.
S demencí je také spojen pojem peudodemence, která může nastat při složitých životních situací (například vězení, válka, živelné katastrofy, smrt dítěte apod.). Pseudodemence nastává nejčastěji u přecitlivělých osob nebo u osob s nižší inteligencí. Projevuje se tak, že takový člověk ztrácí zákaldní sociální návyky, má výpadky paměti, na otázky odpovídá jako člověk s mentální retardací.
Geniální inteligence
Tento druh inteligence zahrnuje mimořádné intelektové schopnosti. Typické pro tyto lidi je nadstandardní vynalézavost a tvůrčí schopnost. Avšak geniální inteligence s sebou nese také určitá negativa, příkladem může být třeba to, že geniální matematici jsou velmi často neschopní normálně fungovat v běžném životě a jejich nejbližší jim musí pomáhat.