Pojem IQ vznikl v roce 1912, kdy ho definoval německý psycholog W.Stern. IQ je dle jeho slov míra inteligence člověka definovaná jako poměr odhadnutelného mentálního věku a věku kalendářního.
Na odhalení hodnoty IQ slouží spousta IQ testů, dle doktora Sterna se dá hodnota definovat pomocí vzorce IQ = 100x mentální věk : biologický věk př. když destiletá dívka má intelektuální schopnosti třináctileté dívky, její IQ činí 130 (100 x13:10).
Průměrná hodnota IQ, kterou má většina populace je mezi 90 - 110.
Tento vzoreček je však uplatnitelný pouze u dětí, pro dospělé lidi existuje odvozený kvocient, který se označuje jako deviační IQ. U deviačního IQ se srovnává úroveň rozumových schopností a průměr běžné populace.