I když by ochránci lidských práv rádi tvrdili opak, lidé si nejsou rovni. V průzkumu, který v roce 2006 provedli Dr. Richard Lynn a Dr. Tatu Vanhanen, byly zjištěny propastné rozdíly mezi IQ jednotlivých národů. V čele žebříčku se umístili vyspělé asijské státy, například Hong Kong nebo Singapore s průměrnou hodnotou IQ 108 bodů. V závěsu za nimi se umístila většina Evropy a státy Severní Ameriky, ve kterých bylo naměřeno průměrné IQ v rozmezí 96 – 102 bodů. Česká Republika se umístila na dělené osmé příčce s průměrným IQ populace 98 bodů.
Ve spodní části žebříčku se nepřekvapivě objevily státy Blízkého východu a většina afrických států, u nichž naměřené IQ zpravidla nepřekračovalo 80 bodů. Na samém dně žebříčku se nacházela Rovníková Guinea s průměrným IQ pouze 59 bodů.
Důvod tak propastných rozdílů je jasný. Díky podobným testům provedeným v minulosti bylo zjištěno, že průměrné IQ vyspělých zemí stoupá, pomalu, ale stále. Tento fenomén byl pojmenován Flynnův efekt. Za Flynnovým efektem je s největší pravděpodobností vliv prostředí, tedy rozvinuté školství, které probouzí v žácích logické myšlení.
Z tohoto a dalších vodítek se poměrně lehce dalo odvodit, proč je rozdíl tak propastný. Inteligentní obyvatelstvo je základem ekonomicky vyspělého státu. Ekonomicky vyspělý stát je bohatý a může si dovolit investovat vysoké částky zpátky do školství a vychovat nové generace inteligentních obyvatel.
Tento koloběh ovšem bude těžko fungovat v Africe, která se z velké většiny skládá z ekonomicky velmi chudých států, které nemají prostředky na to, aby investovaly do školství a vychovaly tak inteligentní mládež.
Ve všech zemích existuje rozložení IQ v populaci podobně. Nejvíce lidí má průměrné IQ a s postupem na obě strany škály, se počet lidí zmenšuje. Sestavené žebříčky výše IQ a jeho význam tedy z tohoto důvodu neplatí pro všechny země světa bez rozdílu. Nejpoužívanější žebříček, který vysvětluje, co jaká výše IQ znamená, se proto dá aplikovat pouze na vyspělé země. V tomto žebříčku se udává průměrné IQ kolem 100 bodů, kterého dosahuje největší množství obyvatel. Oficiální rozdělení vypadá takto:
- IQ nad 140 bodů – Inteligence géniů. Absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost, určuje ostatním směr poznání. Dosahuje 0,2% populace.
- IQ do 140 bodů – Výjimečná superiorní inteligence. Mimořádné předpoklady pro tvůrčí činnost, vynikající manažeři nebo odborníci. Dosahuje 2,8% populace.
- IQ do 130 bodů -Vysoce nadprůměrná inteligence. Mohou snadno vystudovat vysokou školu, dosáhnout vynikajících výsledků v tvůrčí a manažerské činnosti. Dosahuje 6% populace.
- IQ do 120 bodů - Nadprůměrná inteligence. Vystuduje vysokou školu, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní místo. Dosahuje 12% populace.
- IQ do 110 bodů - Vysoce průměrná inteligence. Vysokou školu vystuduje jen s potížemi. Důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie. Dosahuje 25% populace.
- IQ do 100 bodů - Průměrná inteligence. Dokáže složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení. Dosahuje 25% populace.
- IQ do 90 bodů -Slabě podprůměrná inteligence. Dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních profesích. Dosahuje 10% populace.
- IQ do 80 bodů - Nižší stupeň mentální retardace. S problémy zvládne základní školu, úspěšný v zvláštní škole. Dosahuje 10% populace
- IQ do 70 bodů - Lehká mentální retardace. Je-li dobře veden, zvládne zvláštní školu. Dosahuje 6,8% populace.
- IQ do 50 bodů - Střední mentální retardace. Nevzdělavatelný, ale osvojí si sebe obslužné návyky. Dosahuje 2% populace.
- IQ do 20 bodů - Těžká mentální retardace. Nevzdělavatelný a nevychovatelný. Dosahuje 0,2% populace.
Není nic lehčího, než vypracovat IQ test a zjistit, do které kategorie patříte.