Co je IQ
Inteligenční kvocient, zkráceně IQ, je pojem, který představuje standardizované skóre lidské inteligence. Psychologové se dlouho zabývali lidskou inteligencí a sestavili velké množství IQ testů, které dokáží hodnotu IQ u člověka změřit. Některé vytvořené testy byly přesnější, než jiné.
Dá se ovšem říct, jestli je některý národ chytřejší než jiný? Ano dá. V roce 2006 provedli psycholog Dr. Richard Lynn a politolog Dr. Tatu Vanhanen výzkum, ve kterém se snažili změřit průměrnou hodnotu IQ jednotlivých národu. Co zjistili, nebylo překvapivé, ale přesto rozpoutalo bouřlivé reakce.
Který stát je nejchytřejší
Ve výsledném žebříčku, který sestavili, první příčky obsadily nejbohatší asijské státy. O první místo se dělil Hong Kong a Singapore, jejichž obyvatelé měli průměrné IQ 108. Na paty jim šlapaly Jižní a Severní Korea, které měly obě průměrné IQ 106. V závěsu za nimi byly Japonsko (105) a Čína (104). Tedy s výjimkou Severní Koreje všechno velmi bohaté státy.
Na dalších místech tabulky se umístili státy Evropy a Severní Ameriky. Česká republika se umístila na děleném 8. místě s průměrným IQ 98. Na stejném místě se umístila například Austrálie, Dánsko, Francie nebo Španělsko. Stále relativně bohaté státy.
Kdo je na to nejhůře
Když se ovšem podíváme na opačný konec tabulky, zjistíme, že ve většině států Afriky průměrné IQ nepřekročí 70 bodů. Mezi takové patří například Nigérie (69), Angola (68), Čad (68), Senegal (66), Kamerun (64), Kongo (64), Etiopie (64) a úplně na posledním místě se umístila Rovníková Guinea, jejíž obyvatelé mají průměrné IQ pouze 59 bodů.
Co z toho vyplývá
V praxi tak potvrdili, že ekonomická síla státu závisí na inteligenci jeho obyvatel. Potvrdili, že mnohé africké země a země Blízkého východu mají nízkou průměrnou inteligenci, které souvisí s chudobou těchto států. Země Blízkého východu se dá považovat za velmi bohaté, v jejich případě se ovšem musí vzít v úvahu nerostné bohatství, konkrétně ropu, kterým oplývají. Jak to bude s nimi vypadat ve chvíli, kdy ropa dojde, se můžeme pouze domnívat.
Proti výsledkům výzkumu se ovšem zvedla vlna nevole. Rozdíly v počtu vzorků byly velké. Například ve Spojených Státech či v Japonku byly zpracovány statisíce vzorků IQ, zatímco ve většině zemí Afriky bylo zpracováno jen několik tisíc vzorků IQ. Mnoho kritiků také vytýkalo, že s daty použitými ve výzkumu bylo manipulováno tak, aby vyprodukoval přesně takové výsledky a označili autory za rasisty. Přibližujeme se tak době, kdy budou pocity mnohem důležitější než fakta.