Dříve platilo IQ, jako vrchol rozumových a poznávacích schopností každého člověka. Byl předpoklad, že jedinec s vysokou hodnotou IQ má všechny předpoklady k tomu, aby měl úspěšný a spokojený život. Dnes ale převládá to tvrzení, že vysoká hodnota IQ není zárukou úspěchu, spokojenosti a také ne šťastného života. To že se IQ preferovalo, se začlo v nedávné době dosti kritizovat.
V posledních pár letech je to právě emoční inteligence neboli EQ, jenž je ve středu pozornosti, zkoumá se a je o ni projevován velký zájem a to jak ze stran psychiatrů tak psychologů a dalších odborníků . Je tomu tak proto, emoce jsou mnohem více "rozmanitější" než rozum.
Dle několika specialistů emoční inteligence a sociální inteligence, jsou důmyslnou a ideální kombinací společně s IQ a mohou tak tvořit společně dohromady dobrý předpoklad k úspěšnosti, spokojenosti a celkovému šťastnému životu jedince. Spousta psychologů se shoduje v tom, že IQ a EQ nelze společně jen tak snadno porovnávat, protože oba pojmy představují zcela jiný druh inteligence. Pokud jsou tyto dva druhy inteligence v průměru, zjednodušují život a naopak pokud je IQ či EQ nepoměr, může to život značně zkomplikovat.
Je důležitější EQ nebo IQ? To je velmi těžká otízka, protože EQ se zatím nedá měřit pomocí psychotestů, z čehož vyplývá, že se nedá přesně určit. To je také důvod, proč je celkem zavádějící používání zkratky EQ, protože tato zkratka může vést k mýlce, že EQ je měřitelné psychotesty.
IQ lze měřit psychotesty, psychologickými testy a také klasickými IQ testy. Tyto testy pak následně ukáží verbální a neverbální schopnosti člověka, jeho rozsah paměti, slovní zásoby, chápání, rychlost řešení problémů, vnímání, zpracování informací apod. Ale problém u IQ testů je v tom, že neříkají nic o tom, kdo jsme, jací jsme a jací budeme v životě. Samozřejmě je pravda, že laskavost, sebevědomí, úctu, empatii, nelze změřit, ale předto víme, že tyto vlastnosti jsou nesmírně důležité a každý průměrný člověk je dokáže rozpoznat.
Citové nadání je velmi důležité například pro to, jak dobře člověk dokáže použít ostatní schopnosti, včetně logického myšlení. Harmonický citový život přinese každému muži, ženě nebo dítěti uspokojení a naplnění. Emoce by se měly v ideálním případě doplňovat, slaďovat a vyvažovat.
Stabilní IQ vidíme již u šestiletého dítěte.IQ se alespoň částečně geneticky předurčuje a v průběhu života se dá jen omezeně zvýšit pomocí různého cvičení. Naopak EQ není předurčeno geneticky a ovlivnit jej můžeme výchovou. Emoční inteligence umožňuje ovlivňovat touhy, vášně a emoce jedince.
Také je důležité zmínit, že vysoká hodnota IQ není zárukou úspěšného života. Lidé s nadprůměrně vysokou hodnotou IQ to mají v životě mnohem těžší než obyčejní lidé s průměrným IQ. To se projevuje zejména v sociálním kontaktu. Člověk je obecně tvor společenský a proto potřebuje sociální kontakt. IQ je pro život velmi důležité, ale proto, aby člověk byl šťastný,v tom nám není nic platné.