Co znamená IQ a kde se vzalo?
IQ je číselné vyjádření lidské inteligence. Tento termín vymyslel psycholog William Stern v roce 1912. Ten vyjádřil IQ jako podíl mentálního věku a chronologického věku, celé vynásobeno 100. Tento vzorec se používá při testování IQ pouze u dětí. Vzorec nám tedy říká, že dítě, kterému je 10 let, ale mentálně dosahuje inteligence 13 let má IQ 130. Při testování dospělých lidí se používá upravená varianta tohoto vzorce, tzv. odchylkové IQ. V tomto vzorci se počítá s úrovní rozumových schopností člověka vzhledem k průměru populace.
Jak se IQ měří?
Ke správnému vyjádření hodnoty IQ se používají IQ testy. Jsou to standardizované testy, které hodnotí lidskou inteligenci ve třech typech otázek.
- Verbální otázky, které mají za úkol zhodnotit lidské vnímání.
- Numerické otázky, které mají za úkol otestovat paměť. Důležitým faktorem hodnocení u numerických otázek je rychlost, jakou jsou odpovězeny.
- Prostorové otázky, které testují schopnost vyvozování.
Výsledná škála IQ populace odpovídá Gaussovu schématu rozdělení pravděpodobnosti. V tomto schématu nejvíce lidí má IQ kolem 100 a postupem na obě strany schématu se počet lidí snižuje. Číselně asi 70% lidí má IQ v rozmezí 85 – 115 bodů. Přibližně 15% populace má IQ přes 115 bodů a stejně tak přibližně 15% populace má IQ pod 85 body.
Mám vysoké IQ, mám tedy i vyhráno?
Pokud se jedinec umístí vysoko na škále IQ, neznamená to, že má vyhráno. Existuje velké množství inteligencí a vysoká hodnota v jedné oblasti obvykle znamená nižší výkon v oblasti jiné. Pouze abstraktní inteligence se dá měřit testy IQ. Naproti tomu praktická inteligence znamená schopnost řešit každodenní problémy. Sociální inteligence mezitím značí schopnost jednat s lidmi. V poslední době se začalo mluvit i o emoční inteligenci.