Osobnost
Osobnost je soustava rysů charakterizující určitého člověka. Psychologové se už od nepaměti snažili zjistit, co odlišuje osobnosti lidí. Už ve starověkém Římě se lékař Galén zajímal o druhy lidské osobnosti. Dle jeho teorie se osobnost lidí lišila podle toho, která šťáva v jejich těle převládala. Definoval tak 4 druhy osobnosti. Sangvinik, v jehož těle převládala krev, Cholerik, v jehož těle převládala žluč, u Flegmatika převládal hlen a u Melancholika zase černá žluč.
V druhé polovině 20. století vzniklo v USA, po přezkoumání mnoha psychotestů, nové rozdělení struktury lidské osobnosti. Přezdívá se mu „Big Five“ neboli „Velká pětka“, a při určování rysů osobnosti sleduje 5 faktorů a jejich opaků.
- Otevřenost vůči zkušenosti
- Svědomitost
- Extraverze
- Přívětivost
- Emocionální stabilita
Otevřenost vůči zkušenosti – jak název napovídá, otevřenost vůči zkušenosti znamená, do jaké míry je jedinec otevřený k novým věcem. Vysoká míra otevřenosti je znakem kreativity a touhy po poznání. Osoby s vysokou mírou otevřenosti vůči zkušenostem bývají výmluvní, zvídavý a vynalézavý, často mývají kladný vztah k umění. S kreativitou bývá spojována i vysoká hodnota IQ. Naopak jedinci s nízkou mírou otevřenosti vůči zkušenosti jsou opatrní a nemají rádi změny ve svých životech. Drží se nohama na zemi a rádi se drží své zaběhlé rutiny.
Svědomitost – faktor svědomitosti značí, jaký vztah má jedinec k plánování a organizování každodenních úkolů. Vysoká míra svědomitosti vypovídá o osobě, že je odpovědná, dochvilná a má sklon k sebedisciplině. Na druhou stranu příliš vysoká míra svědomitosti už hraničí s perfekcionismem, který se projevuje velkou ctižádostivostí a touhou být ve všem nejlepší, což jedinci bere spoustu sil. Nízká míra svědomitosti zase značí, že je osoba bezstarostná, až lhostejná ke svému okolí. Lhostejnost ale není na pracovním trhu vítaná, proto by vhodná míra svědomitosti měla být na škále mezi perfekcionismem a lhostejností.
Extraverze – míra extraverze značí, jak se jedinec chová ke svému okolí. Jedinci s velkou mírou extraverze jsou hovorní, společenští a jsou rády středem pozornosti. Často také jednají zbrkle předtím, než si svoje akce můžou promyslet. Na druhém pólu s nízkou mírou extraverze jsou introverti. Introverti jsou málo hovorní a nemají rádi společnost. Jednají vždy až po důkladné promyšlení a zhodnocení situace. Mají rádi klid a soukromí.
Přívětivost – faktor přívětivosti značí, do jaké míry je jedinec schopen spolupracovat se svým okolím. Lidé s vysokou mírou přívětivosti jsou obětaví a rádi pomáhají svému okolí. Lidé s nízkou mírou přívětivosti jsou zase soutěživí, kriticky se dívají na své okolí a nezávislí.
Emocionální stabilita – tento poslední faktor sleduje škálu, na které se jedinec pohybuje od emocionální stability až po labilitu. Emocionálně stabilní jedinci bývají klidní, dokáží udržet svoje emoce pod pokličkou. Na druhé straně labilní jedinci se svými emocemi nechají snadno strhnout.
Pro zjištění co nejpřesnějších výsledků je nutné vypracovat specializovaný psychotest. Například psychotest vytvořený Dr. Gregem A. Grovem, PhD., který zároveň vypočítá i IQ.
Jak jste na tom s vrozenou inteligencí vy? Vyzkoušejte online test zdarma a hned budete znát odpověď.