Psychotest kresba stromu neboli Baum test je projektivní psychologická metoda, jež dokáže vypovědět mnoho o osobnosti testovaného člověka. Kresbou stromu člověk dává najevo své skryté postoje, odhaluje nevědomky svojí minulost a také to, jak vidí svojí budoucnost. Psychotest kresba stromu byla vytvořena již v roce 1952 německým psychologem Charlesem Kochem. Kresbu právě stromu vybral proto, že je to jeden z nejstarších symbolů lidstva.
Být strojvedoucím chce v dětství skoro každý malý kluk. Ten kdo se pak pro toto psychicky poměrně náročné povolání rozhodne, musí zvládnout psychotesty pro strojvedoucí a osobní pohovory s psychologem. Je to důležité zejména pro to, aby se včas poznala osobnost strojvedoucího a zda má potřebné předpoklady, které musí každý strojvedoucí mít, je to hlavně správný úsudek, soustředěnost, klid apod.
Dopravní psychotesty musí povinně absolvovat řidiči autobusů a také profesionální řidiči nákladní aut, které mají více než 7,5 ( jedná se o skupiny ŘP C, C+E, C1+E, D, D+E, D1 A D1+E). Pro tyto skupiny profesionálních řidičů platí, že v prvním kroku musí absolvovat vyšetření u svého praktického lékaře a poté dopravní psychotesty u odborného psychiatra nebo psychologa. Dle nařízení vlády všechny dopravní psychotesty musí být vykonány před nástupem do zaměstnání, poté v 50 letech a pak každých pět let.
Psychologické vyšetření řidičů provádí odborný psycholog, kterých je u nás registrovaných na 200, nikdo jiný od roku 2012 nemůže vyšetření provést. Tím je zajištěno, že testy jsou naprosto objektivní a spolehlivé, vyzkoušet si test může každý.
Pokud máme doma extrémně bystré a zvídavé dítě, rozhodně bychom s ním měli zajít za odborníky, kteří provedou IQ test pro předškoláky, jenž odhalí jeho IQ. Nadané dítě se začíná projevovat již ve věku kolem tří let, kdy lze pozorovat tzv. vývojové milníky. První náznaky začínají pozorovat matky, které jsou s dítětem takřka pořád, a i přesto že dítě například je pomalejší v koordinaci, motorice nebo řeči může být nadané a hodnota jeho IQ vysoká.
Dříve platilo IQ, jako vrchol rozumových a poznávacích schopností každého člověka. Byl předpoklad, že jedinec s vysokou hodnotou IQ má všechny předpoklady k tomu, aby měl úspěšný a spokojený život. Dnes ale převládá to tvrzení, že vysoká hodnota IQ není zárukou úspěchu, spokojenosti a také ne šťastného života. To že se IQ preferovalo, se začlo v nedávné době dosti kritizovat.
Psychotesty při výběru nových zaměstnanců se často vybírají a popřípadě nakupují na základě kritérií, která však fakticky nesouvisí s opravdovými potřebami dané firmy. Z toho důvodu před tím, než zaměstnavatel dá potencionálmu zaměstnanci pracovní psychotest vyplnit, je dobré si projít všechny otázky a také samotné vyhodnocení, zda opravdu odpovídá tomu, co po novém zaměstnanci chceme a jaká bude jeho pracovní náplň.
V psychologii existuje hned několik druhů psychotestů paměti. Nyní si představíme čtyři z nich. Paměť a IQ mají spojitost, proto již v dávných dobách vznikly různé testy, jenž slouží k posouzení paměti a hojně se využívají zejména při dopravně psychologickém vyšetření neboli v momentě, kdy máme zájem získat řidičské oprávnění.
EQ a IQ, to jsou dva pojmy, se kterými se lze velmi často setkat. Jaký je však v nich rozdíl? Dobrou a zajímavou práci zajistí danému člověku zejména Inteligence, hodnoty IQ a s tím spojené vzdělání tedy IQ. To jak bude dotyčný v zaměstnání pracovat, postupovat kariérně výše zajistí odhodlání, sebedůvěra, empatie, umění spolupráce, což je EQ. Pro život tedy je důležitější druhá skupina neboli EQ (emoční inteligence).V následující tabulce si rozlišíme důkladně tyto dva pojmy, tedy IQ a EQ.
Člověk, který pravidelně podstoupí IQ test v průběhu celého života, nemá výsledky nikdy stejné. Dle dlouhodobých studií bylo prokázáno, že děti mají horší výsledky IQ než dospělí a starší lidé dosahují o něco málo nižší inteligence než mladí lidé.Inteligence, tak aby byla co nejpřesněji naměřena, se měří podle těchto studií běžnými testy od věku osmi let.
Inteligence může být vrozená nebo získaná a jedná se o soubor nadání a určitých vloh, které se rozvíjejí během celého života daného člověka. Jsou to schopnosti, jenž umožňují člověku rozeznat různé situace, porozumět jim a umět je řešit efektivně a rychle. Inteligence umožňuje tedy orientovat se v životních i zcela běžných i nenadálých situací, umět posoudit vztahy mezi lidmi, umět si poradit s danými úkoly, a to vše na základě zpracování informací. Příkladem mohou být například různé početní úkony, pochopení, vnímavost, chápání souvislostí apod.
Spousta lidí si ráda dělá různé psychotesty z časopisů nebo řeší nejrůznější hádanky a kvízy. I když se každý domnívá, že výsledky potvrdí to, jací skutečně jsme, tyto rádoby psychotesty a problémy nepřináší objektivní hodnocení jako skutečné psychologické testy. Filozofové, vědci a mystici zkoumají lidské chování, a to jak intelektuální schopnosti, takschopnosti cítit, reagovat a chovat se určitými způsoby. Zlom v tomto oboru přinesl až zrod psychologie a její následný rozvoj na počátku 20. století
Ten kdo chce být členem Mensa, musí v prvé řadě absolvovat IQ test, ve kterém daný člověk musí mít hodnoty IQ více než 130 bodů. Pokud se splní tato první podmínka, je třeba odeslat vyplněnou a podepsanou přihlášku ke členství v Mensa klubu. Poté je také zapotřebí zaplatit jednorázový přihlašovací poplatek, který je ve výši 150,-. Nakonec se ještě platí také členský Mensa příspěvek.
První pokusy o měření inteligence člověka se zakládaly na tom, že inteligence souvisí s velikostí mozku. Z těchto důvodů se inteligence lidí měřila podle velikosti jejich lebky. Psycholog P. Broca vážil mozky zemřelých významných osobností, jako byl Turgeněv, jehož mozek vážil cca 2000 g, France s váhou mozku cca 1017 g, Gausse 1492 g a dalších. Mozek samotného Brocy vážil 1424 g, přitom průměrný lidský mozek má hmotnost 1200g až 1500 g.
Podle nedávných výzkumů amerického psychologa Howarda Gardnera existuje 8 typů inteligence. Gardner působí na Harvardské univerzitě a v roce 1983 napsal knihu, kde rozdělil intelligenci na 7 a později i na 8 typů. Základní myšlenkou této teorie je to, že každý člověk v sobě nese nějakou část z těchto osmi typů inteligence. To, který typ inteligence u jednotlivých lidí převládne, závisí na nejvyvinutější části mozku, na prostředí, kde jedinec žije a také na situacích ve kterých se ocitne během prvních deseti let života např. děti, jejichž rodiče jsou hudebně nadaní, často hrají na nějaký hudební nástroj a zpívají, lze očekávat, že právě u těchto dětí se vivine hudební talent naopak například u sportujících rodin je velká pravděpodobnost, že děti budou také sportovně nadaní a bude je to bavit.